Počátky národní inventarizace lesů

Již ve druhé polovině devatenáctého století existovala a byla naplňována potřeba informací o stavu a vývoji lesa nad úrovní jednotlivých lesních majetků, tj. pro rozsáhlé regiony odpovídající dnešnímu pojetí státu. Do tohoto období spadají první statistická šetření (dotazníkové censy) provedená na území dnešní ČR [1].

Krátce po vzniku samostatného státu bylo na našem území provedeno „Statistické šetření o poměrech lesů v Republice československé dle stavu roku 1920“ [1], které mělo charakter vyčerpávajícího dotazníkového šetření (census). Prakticky všichni správci větších lesních majetků v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi byly obesláni dotazníky, které centrálně sumarizoval prvorepublikový statistický úřad. Žádné údaje nebyly zjišťovány přímo v terénu. Údaje dotazníků byly agregovány pro úroveň celého státu, jmenovaných regionů, žup a okresů.

V tomtéž období již probíhaly světově první národní inventarizace lesů ve Skandinávii – Norsko 1919, Švédsko 1920, Finsko 1921, které vzhledem k rozloze skandinávských lesů a tamním přírodním podmínkám nemohly být realizovány jinak než výběrovým postupem. Při tomto pojetí jsou na vybraných lokalitách měřením přímo v terénu zjišťovány údaje, na jejichž základě se pak sofistikovanými postupy odhadují parametry všech lesů (respektive porostů či jejich částí), jež jsou předmětem zájmu – tedy i těch, v nichž nebylo terénní šetření prováděno. Byla to právě Skandinávie, odkud se do dalších částí Evropy a světa v první polovině dvacátého století rozšířil koncept výběrových postupů při zjišťování stavu lesa.

V padesátých letech byla v tehdejší ČSR provedena inventarizace lesů, která metodicky stavěla na sumarizaci údajů lesních hospodářských plánů (LHP) ve správě Československých státních lesů, což představovalo zhruba 1,5 mil. ha. LHP byly v letech 1949 až 1952 intenzivně obnovovány pracovníky Lesnicko-Technického Ústředí v Brandýse nad Labem (ÚLT) – organizace po sovětské okupaci v roce 1968 přejmenované na Lesprojekt a před rokem 1989 pak na dnešní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL). Při tomto pojetí inventarizace jde prakticky o census, kdy jsou sumarizovány údaje získávané různými postupy za všechny lesní porosty, přesněji za ty porosty, které jsou součástí nově vytvářených či obnovovaných LHP. Další takto pojaté inventarizace byly provedeny v letech 1960 a 1970. Od roku 1979 byla zavedena praxe každoročních souhrnných lesních hospodářských plánů (SLHP), která vychází z pravidelné roční obnovy LHP na zhruba desetině území. LHP je standardně zpracováván na období deseti let. Údaje SLHP jsou hlavním zdrojem informací pro každoroční Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství a dodnes převažující zdroj informací pro mezinárodní reporting o lesích za ČR. SLHP vychází ze stejného metodického principu jako inventarizace v letech 1952, 1960 a 1970, tj. z popisu jednotlivých lesních porostů v rámci obnovy LHP, respektive LHO (lesní hospodářské osnovy pro majetky do 50 ha).

NIL na principu výběrového šetření

V návaznosti na mohutný rozvoj výběrových metod a jejich aplikací v mnoha oblastech lidské činnosti po druhé světové válce došlo i v ČR na přelomu tisíciletí k potřebě aplikace těchto metod při zjišťování stavu a vývoje lesa.

Provedení Národní inventarizace lesů je zakotveno v § 28 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Realizaci první NIL schválila Vláda ČR nařízením č. 193/2000 Sb. a jejím provedením byl pověřen ÚHÚL Brandýs nad Labem. První cyklus NIL metodicky založený na výběrovém šetření prováděném přímo v terénu, proběhl mezi lety 2001–2004. Po ukončení terénních měření (2001 až 2004) došlo v roce 2005 ke zpracování a publikaci výsledků. V roce 2007 byla vydána monografie k provedení NIL1 [3]. Podrobné výsledky zaměřené na hospodářsko-úpravnické charakteristiky doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socio-ekonomické a environmentální parametry.

Nařízením vlády č. 247/2009 Sb. ze dne 20. července 2009 došlo ke spuštění druhého cyklu Národní inventarizace lesů v ČR (NIL2). Provedením druhé NIL byl opět pověřen ÚHÚL Brandýs nad Labem. Po metodických a technologických přípravách v letech 2009–2010 byl v roce 2010 realizován pilotní projekt NIL2 v Přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty, který měl za úkol připravit a ověřit technologie sběru a vyhodnocení dat NIL2. Terénní sběr dat NIL2 proběhl v letech 2011–2015. První výsledky NIL2 byly publikovány v roce 2015 [4] a komplexní monografie, prezentující celé spektrum výsledků, byla vydána v roce 2019 [2].

Literatura

[1] Auerhan, J. (1925): Československá statistika: Výsledky statistického šetření o poměrech lesů v republice československé dle stavu roku 1925 s 9 kartogramy. Technická zpráva VII (11), sešit 1, Státní úřad statistický, 1925.

[2] KUČERA, Miloš a ADOLT, Radim, eds. (2019): Národní inventarizace lesů v České republice – výsledky druhého cyklu 2011–2015. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), 440 s., ISBN 978-80-88184-23-2.

[3] ÚHÚL (2007): Národní inventarizace lesů v České republice 2001-2004; Úvod, metody, výsledky. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), 224 s., ISBN 978-80-7084-578-5.

[4] ÚHÚL (2015): XVIII. Sněm lesníků – Národní inventarizace lesů (sborník příspěvků), Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), 78 s., ISBN 978-80-905995-7-4.