Národní inventarizace lesů v ČR
Hlavním cílem Národní inventarizace lesů (NIL) je poskytovat objektivní a nezávislé informace o stavu a vývoji všech lesů na území ČR, a umožnit tak kvalitní lesnicko-politické rozhodování. Stěžejním metodickým principem NIL je výběrové šetření založené na teorii matematické statistiky. Poskytované informace jsou získávány na základě opakovaného terénního šetření na inventarizačních plochách rozmístěných po celém území ČR. Výstupem NIL jsou odhady předem daných parametrů (vlastností lesa respektive krajiny jako celku) a to pro úroveň celé ČR nebo pro zvolené podoblasti (například kraje, přírodní lesní oblasti apod.). Přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů.
Význam NIL
Úlohou NIL je s dostatečnou aktualizací poskytovat objektivní a přesné informace o stavu a vývoji lesa na území ČR a pro menší územní celky (regiony NUTS, biogeografické členění). Pouze na základě dostatečně přesných a nestranných informací lze utvářet zodpovědnou lesnickou politiku a zároveň provádět vyhodnocení jejích dopadů na les a lesnický sektor. NIL založená na výběrovém šetření prováděném přímo v terénu je nejvhodnějším a žádaným zdrojem informací pro tyto účely, jakož i pro mezinárodní výkaznictví o lesích. Informace projektů NIL jedinečným způsobem umožňují koordinovat lesopolitická rozhodnutí a formulovat společné strategie pro lesy a lesní hospodářství na úrovni překračující hranice jednotlivých států. Do současnosti byly v ČR pro tyto účely využívány především sumární údaje z lesních hospodářských plánů (SLHP). Informace o lesích v ČR vyplývající z tohoto zdroje jsou v mnoha ohledech výrazně odlišné od údajů NIL. Rozdíly vyplývají především z podstaty lesních hospodářských plánů (LHP), které primárně slouží jako nástroj vlastníka či správce lesa pro hospodaření na konkrétním lesním majetku. Tomuto účelu odpovídá i výčet poskytovaných údajů LHP, který je v porovnání s NIL výrazně užší. Další skutečností je, že LHP jsou zpracovány pouze pro pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL, způsob využití evidovaný katastrem nemovitostí), zatímco šetření NIL pokrývá celé území kategorie les podle mezinárodní definice. Metodika zjištění stavu lesa v rámci zpracování LHP navíc nevylučuje vznik systematických chyb. V rámci NIL je nejprve analyzován krajinný pokryv jako celek a teprve poté je možné výběrové šetření zaměřit na cílovou kategorii pozemků les, jejíž výskyt není jakkoli předem paušálně dán (stavem katastru nemovitostí, stavem podle lesních hospodářských plánů a osnov apod.). Mohou tak být poskytovány cenné informace pro sektor ochrany přírody, krajiny a životního prostředí obecně. Mezinárodním trendem posledních let v oblasti NIL je plánovité zjišťování vybraných údajů o ostatních kategoriích pozemků mimo les i o krajině jako celku. Na vybraných lokalitách přímo v terénu (inventarizační plochy) je zjišťována pestrá škála údajů, které jsou následně vyhodnocovány soudobými metodami výběrových šetření. Výsledkem jsou odhady předem daných cílových parametrů (úhrnů, středních hodnot, množství přepočtených na jednotku rozlohy území) včetně kvantifikace míry nepřesnosti formou intervalového odhadu. Objektivní způsob práce s nejistotou poskytovaných informací, kontinuální a doložitelný proces kontroly kvality sbíraných údajů a jejich dalšího zpracování, použití mezinárodně harmonizovaných definic – to vše jsou podstatné znaky, kterými se moderně pojatá NIL od ostatních zdrojů informací o lese a krajině odlišuje.Shrnutí hlavních principů NIL