Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Terénní šetření NIL

Kvalitní provedení terénního šetření v potřebném rozsahu je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů NIL – tj. poskytnutí nestranných a dostatečně přesných informací o stavu lesů v ČR a jejich vývoji.

Organizace šetření

Od druhého cyklu Národní inventarizace lesů v ČR (NIL2, 2011–2015) probíhá terénní i fotogrammetrické šetření v každé sezóně (jarní a podzimní) po celém území ČR. Sběr dat v rámci NIL2 probíhal paralelně ve dvou inventarizačních sítích – v síti NIL1 založené v prvním inventarizačním cyklu (NIL1, 2001–2004) a v nově zakládané síti NIL2. Terénní šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů v ČR (NIL2, 2011–2015) proběhlo na 23 199 inventarizačních plochách, z nichž převážná část byla zařazena do kategorie pozemků les.

V rámci pokračujícího „Sledování stavu a vývoje lesních ekosystémů“ (SSVLE, 2016–2020) probíhá šetření již jen v inventarizační síti založené v období NIL2. Při SSVLE jsou však navíc zakládány další inventarizační plochy – tzv. podsíť s2b, která vznikla dodatečným výběrem z ploch sítě 1 × 1 km (pro NIL2 byla v blocích 2 × 2 km náhodně zvolena jedna ze čtyř ploch podsítě 1 × 1 km, síť s2b vzniká dodatečným výběrem jedné plochy ze tří zbývajících). Výsledná hustota podsítě pozemního šetření SSVLE činí 0,5 inventarizační plochy na čtvereční kilometr, což odpovídá hustotě inventarizační sítě založené před zahájením NIL1 (dvě inventarizační plochy potenciálně šetřené v každém čtverci 2 × 2 km).

Přístrojové vybavení

Sběr dat se provádí pomocí aplikace Field-Map Data Collector (FMDC), nainstalované do terénního počítače. Na tuto aplikaci se připojují digitální přístroje:

  • elektronický kompas MapStar (Laser Technology Inc)
  • laserový dálkoměr ForestPro (Laser Technology Inc)
  • přístroj GPS (Trimble Pathfinder ProXH)
  • elektronická průměrka (Haglöf)
  • elektronický záznamník (Psion)
  • fotoaparát (Panasonic)

Elektronické přístroje jsou samozřejmě doplněny dalšími pomůckami (výtyčky, obvodové pásmo, sada čísel pro dočasné označení kmenů, přírůstový nebozez, kladivo, mačeta, šablony pro posouzení výčetních tlouštěk hraničních kmenů, polní lopatka, skládací metr apod.).

Sběr dat na inventarizačních plochách

Šetření na inventarizačních plochách probíhá ve dvou časově navazujících fázích:

  1. Navigace na inventarizační plochu (IP) – účelem navigace je dohledání středů inventarizačních ploch (IP) založených v předchozím šetření, případně založení nových inventarizačních ploch, tj. těch, které jsou nově navrženy do pozemního šetření na základě jejich předběžného zařazení do některé z cílových kategorií pozemků (les, OWL – Other Wooded Land, ToL – Trees on Other Land). Navigace probíhá s pomocí GPS (staničení), laserového dálkoměru a elektronické buzoly (postup z místa staničení polární metodou směrem ke středu IP). Ve finální fázi je k nalezení stabilizace středu dříve založené IP používán detektor kovů. Během navigace jsou zaměřovány a dokumentovány takzvané pomocné navigační body – význačné objekty trvalého charakteru nacházející se v okolí inventarizační plochy. Tyto mohou sloužit k opakovanému dohledání stabilizace středu IP či přímo k obnovení poloh jednotlivých kmenů. Podrobný postup navigace viz kapitola navigace v síti NIL1 pracovního postupu sběru dat na plochách NIL.

  2. Šetření na IP – po úspěšném dohledání středu stávající IP nebo založení IP, zahrnuje následující činnosti:
    • popis středu IP
    • členění interpretačního čtverce dle přístupnosti a kategorií pozemků
    • popis stanoviště (včetně fytocenologického zápisu)
    • popis velkého kruhu se zaměřením na vlastnosti lesního porostu
    • registrace a popis kmenů hroubí
    • registrace a popis jedinců nehroubí
    • popis půdních podmínek na zákopcích, které na podvýběru ploch doplňuje hluboká sonda (odběr vzorků pro laboratorní analýzu)
    • šetření ležícího mrtvého dříví (na čtyřech transektech, směřujících do rohů interpretačního čtverce)
    • šetření liniových, bodových a plošných objektů na tzv. dlouhém transektu (délka 300 m, náhodná orientace)
    • kontrola kvality, tj. věrohodnosti, úplnosti a integrity nasbíraných dat a ukončení měření

Rozsah šetření a výčet zjišťovaných údajů v závislosti na příslušnosti IP k inventarizačním podsítím se mezi inventarizačními cykly upravuje podle aktuálních potřeb a s ohledem na efektivitu nákladů NIL. Detailní informace o postupu šetření v terénu lze nalézt v pracovních postupech pozemního sběru dat zveřejňovaných pro každý inventarizační cyklus.